Každému hladovému pomůžeme, ale na oplátku chceme vidět snahu, říkají pracovnice Charity

Pokud si pod pojmem Charitní záchranná síť lidé představí materiální pomoc lidem v nouzi, alespoň o smyslu a účelu této služby Charity Pelhřimov něco tuší. Bližší představu o tom, kde se potraviny berou, kolik jich kdo dostává a jak ještě tato „síť“ zachraňuje, si však udělají teprve po přečtení následujících řádků.

„V roce 2021 jsme opakovaně či jednorázově poskytli materiální pomoc 210 klientům. Potřební k nám přicházejí sami nebo nás na ně upozorní sociální pracovnice z úřadu, případně kolegyně z ostatních charitních služeb. Musíme být připraveni podat pomocnou ruku všem, a to vyžaduje, abychom s našimi zásobami rozumně hospodařili,“ vysvětluje vedoucí Charitní záchranné sítě Jana Horáková.

Přednost mají senioři, rodiny s dětmi a lidé, kteří by se bez materiální pomoci ocitli v bezprostředním ohrožení života. „Při výdeji je vždy přítomen sociální pracovník, který v první řadě mapuje situaci klienta a vyhodnocuje jeho potřeby a možnosti. Může jej také odkázat na další naše služby, nabídnout mu poradenství či doprovod na úřední jednání. Jde-li o pravidelného návštěvníka Charitní záchranné sítě, dlouhodobě sleduje, zda se klient aktivně snaží svou situaci zlepšit,“ přibližuje Jana Horáková pracovníkovu úlohu.

Ochota klienta spolupracovat a okolnosti, za jakých do těžkostí zabředl, hrají významnou roli v tom, jaké materiální pomoci se mu dostane. „Pokud například o člověku víme, že je v produktivním věku a dobrém zdravotním stavu, ale z pohodlnosti nepracuje, poskytneme mu opravdu jen nezbytnou základní pomoc po omezenou dobu. Naopak člověku, který se přičiní, aby se z problémů dostal, anebo opravdu nemá jinou možnost, jak si zajistit lepší živobytí, dle našich možností přidáme něco navrch,“ podotýká vedoucí.

Stížnosti místo vděku

Místo slov vděčnosti si charitní pracovnice občas od klientů vyslechnou, že potraviny a drogerii vydávají nespravedlivě nebo v malém množství. I proto stanovily pravidla, která mají návštěvníkům objasnit, podle čeho míru pomoci určují. V každém případě je nutné, aby si klienti uvědomili, že jim Charitní záchranná síť má pouze přilepšit a zajistit to nejnutnější. Rozhodně jim nemůže plně zabezpečit obživu a kompletně pokrýt jejich potřebu potravin a hygienických pomůcek. „Jsme do velké míry odkázáni na zásoby ze Sbírek potravin, které závisejí jednak na štědrosti dárců, jednak na obrovské pomoci dobrovolníků, bez nichž bychom sbírku nedokázali zabezpečit,“ říká Jana Horáková a vzkazuje velké poděkování za solidaritu s potřebnými a za to, že se šikovní pomocníci hlásí i v náročné době covidové.

Dalšími zdroji jsou pro Charitní záchrannou síť potravinové banky a donedávna i projekt financovaný z evropských peněz, který však již skončil. „Měl by na něho brzy navázat další, do něhož se opět hodláme aktivně zapojit, ale zatím neznáme podrobnosti,“ svěřuje se šéfka služby.

Neviditelná práce

Kromě starostí se zásobováním Charitní záchranné sítě mají její pracovnice spoustu práce s přípravou balíčků na výdej a s tříděním oblečení, které Charitě daruje veřejnost. To je činnost, která není na první pohled patrná. Nezbytná je i údržba skladovacích prostor. Aktuálně chystanou výmalbu bude následovat velký úklid a „inventura“, proto je nyní příjem věcí dočasně pozastaven.

„O oblečení máme nouzi málokdy. Obecně se nám nedostává větších velikostí, pánských svršků a podobně. Na našem webu pravidelně aktualizujeme tabulku položek, které sháníme. Co se týče potravin a drogerie, jejich zásoby se viditelně tenčí a musíme s nimi zacházet velmi hospodárně, aby nám vydržely do další Sbírky potravin. Počítáme, že by se měla uskutečnit v dubnu,“ uzavírá Jana Horáková.